Jsou dnes mezi námi stále rytíři, nebo již všichni vymřeli? Jedná se o tajné spolky se zakuklenci nebo o běžné smrtelníky. Potřebujeme dnes rytíře? A co jsou vlastně rytíři vína? Otázky, které jsou běžné, se pokusíme stručně zodpovědět.
Zastavme se nejprve u kořenů rytířstva. Rytířské jednání, dvornost, čest. Pojmy, které se ze současného slovníku pomalu vytrácejí, stále evokují zašlou slávu rytířského stavu. I po staletích si pod pojmem rytíř představujeme do jisté míry totéž jako středověký člověk. Pro někoho možná překvapivá trvanlivost okouzlení rytířstvem vyplývá z provázanosti moderní evropské civilizace s etickými a kulturními vzorci, které stanovila pozdně antická a středověká společnost. Tradiční obraz chrabrých válečníků na koni však zahrnuje pouhý zlomek toho, co ve skutečnosti znamenalo náležet
k tomuto elitnímu společenství. Myslím, že již jen těchto několik řádků odpovídá na otázku, zda ještě dnes rytíře potřebujeme – ano a stále více.
Rytířstvo jako samostatná entita pochopitelně nevzniklo ze dne na den. V průběhu 8. až 10. století se při proměně původních (převážně germánských) kmenových struktur v základy raně
středověkých států postupně vydělila specializovaná skupina bojovníků. Kořeny pozdějších rytířských
hodnot tkví mimo jiné v morálním kodexu germánských comitates (doprovod), tedy družiníků
knížete a pána, jenž je vnímán jako senior (starší) celého společenství. Jeho odvaha a příkladné jednání mají působit na mladší členy a utužovat v rámci mužského společenství žádoucí principy věrnosti, lásky i statečnosti v boji. Vzájemně oddaní druhové ve zbrani podnikají společná dobrodružství, která posilují jejich vazby a zároveň jim umožňují sociální vzestup. Ve společnosti, v níž je válka legitimním prostředkem k dosažení hodností, majetku i prestiže, cena specializovaného bojovníka prudce stoupá.
Na všech těchto základech vzniká ORDO EQUESTRIS VINI EUROPAE – Evropský řád rytířů vína, který se hlásí ke křesťanským rytířským hodnotám a evropským kulturním tradicím. Rytíři vína mají v úctě zejména duchovní hodnoty, neboť víno už v dobách historických bylo jako nanejvýš ušlechtilý produkt povýšeno na symbol boží v celém křesťanském světě. Rytíři vína působí v zájmu rozvoje kultury vína, kvalitní víno ctí a v neposlední řadě pomáhají rozvíjet vědecké práce týkající se vína a vinařství. Navazuje na středověký rytířský řád sv. Jiří z roku 1333. Jeho nejvyšším představitelem byl Otto von Habsburg – v současnosti je to Karl von Habsburg. Představenstvem celého rytířstva je Rytířský senát, jenž má sídlo ve svobodném rakouském městě Eisenstadt. V současné době řád působí v 16 zemích Evropy a v jednotlivých oblastech fungují regionální orgány řádu – komturáty, legáty a konzuláty.
První rytířská slavnost byla zorganizována Ludvíkem Šlancarem 1. 6. 2008 v Bořeticích. Zde bylo přijato do řádu sedm nových členů místního komturátu: Liana Hrabálková, Miloš Jedlička, Ivan Kratochvíl, Petr Marcinčák, Stanislav Novák, Martin Pastyřík a Radek Šlancar. Na další rytířské slavnosti konané v rámci mikulovského vinobraní v roce 2008 bylo přijato dalších devět členů. Zanedlouho se oficiálně ustavil komturát Morava, vedený jako občanské sdružení sídlící na mikulovském zámku.
Dalším velkým krokem v dějinách komturátu bylo požehnání Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI. slavnostnímu praporu. Tato skutečnost je zaznamenaná zvláštním potvrzením Mons. ThLic. Vojtěcha Cirkleho, diecézního biskupa brněnského.
V březnu 2010 se konala další rytířská slavnost na zámku v Lednici. Na něm byl slavnostně podepsán Kontrakt mezi rakouským senátem Evropského řádu rytířů vína a komturátem. Komturát Morava tak byl formálně uznán a včleněn do celoevropské struktury řádu.
Komturát byl v roce 2015 povýšen na rytířské slavnosti v Kroměříži na Legát. Legát má v současné době přes 100 členů. Hodnosti a jejich udělování podléhají senátu řádu Evropských rytířů vína, který sídlí v rakouském Eisenstadtu. V současné době má český legát 8 právoplatných rytířů a řadu rytířských čekatelů. Řád se pravidelně schází na rytířských slavnostech konaných obvykle dvakrát do roka, a dále na nepravidelných setkáních spojených například s degustací vína. Členy řádu zdaleka nejsou jen vinaři či prodejci vína. Schází se tu velmi zajímavá a vybraná společnost, která pochopitelně začíná u vinařů a přes sommeliery, hoteliéry a podnikatele se line k hercům, umělcům, lékařům i novinářům.
Najdeme tu známé vinaře – Petra Marcinčáka, Ctirada Králíka, Jaru Suského či Radomila Balouna. Vedle nich již zmiňovaný prezident Asociace sommelierů Martin Pastyřík, z hereckého stavu Jana Švandová či Václav Postránecký. Mezi členy řádu jsou i známí lékaři – profesor Milan Šamánek a profesor Jan Pirk.
